Odborná porota 2017

Galina Miklínová

Galina Miklínová se narodila roku 1970 v Ostravě. Známá je nejen jako ilustrátorka dětských knih, ale především jako režisérka a výtvarnice autorských animovaných filmů.

V letech 1984-1988 vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti. V letech 1991-1997 studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, v ateliéru filmové a televizní grafiky vedeném Jiřím Bartou. Studiu animovaného filmu se věnovala také roku 1995 během stáže na Humberside University ve Velké Británii.

První úspěch zaznamenala již svým absolventským filmem Biograf (1997), za který získala řadu ocenění. Hlavní cenu v kategorii animovaného film i Cenu diváků získala roku 1998 na ARSfilmu v Kroměříži. V roce 2001 obdržela čestné uznání na třeboňském AniFestu. Oceněn byl i její dosud nejznámější projekt – pohádkový seriál O Kanafáskovi, vyrobený pro Českou televizi (Trilobit 2004 – čestné uznání, AniFest 2014 – cena za nejlepší animovaný seriál).

Řadu cen získala autorka také za své ilustrátorské počiny, mezi nimiž jednoznačně dominuje kniha Lichožrouti, jež se roku 2009 stala nejoceňovanější českou knihou pro děti (Nejkrásnější kniha roku – 3. místo, Cena Noci s Andersenem, SUK – Cena knihovníků, Magnesia Litera – Litera za knihu pro děti a mládež). V loňském roce se Lichožrouti dočkali i filmové podoby a nyní se těší živému zájmu diváků. Film byl také nominován na cenu Český lev v kategorii filmová scénografie. Předchozí nominaci na Cenu české filmové kritiky za audiovizuální počin roku 2016 snímek bohužel neproměnil.

Ivo Bystřičan

Ivo Bystřičan se narodil se v roce 1980 ve Frýdku-Místku. Působí jako režisér, producent, dramaturg a scenárista.

Vystudoval sociologii a sociální politiku – sociální práci na FSS MU v Brně, a dokumentární tvorbu na FAMU v Praze.

Ve své autorské tvorbě se zabývá společenskými a politickými otázkami. Ve vznikajícím celovečerním filmu Dál nic (75 minut, 2013) zkoumá problém hypermobility a politiky na pozadí stavby dálnice D8 v Českém středohoří. Jeho předchozí celovečerní film Doba měděná (2010) o těžbě mědi v Zambii a evropských ekonomických zájmech měl tuzemskou kinodistribuci i televizní uvedení, a získal několik cen na festivalech včetně hlavní ceny na MFF TUR Ostrava 2011. Dokument Trvalé bydliště Praha (2008) o strategiích přežití pražských bezdomovců uvedlo mnoho zahraničních festivalů, např. Festival de Cine de Huesca, Španělsko, International Student Film and Video Festival of Beijing Film Academy, Čína, Cronograf, Moldávie či International Student Film Festival, Izrael. Autorský portrét Sikora. Malý osobní marketingový epos (2007) měl premiéru v hlavní soutěži na MFDF Jihlava, byl nominován na Cenu Andreje Stankoviče, a vysílala jej ČT.

Pro Českou televizi jako scénárista a režisér vytvořil řadu dokumentárních filmů soustředících se na společenská témata, například Mých posledních 150 000 cigaret (2013), Klovací pořádek (2013), Když děti nosí stát (2012), Atomová víra (2012), Všechny příští Černobyly (2011), Bitevní pole domácích prací (2011), Masáž ve slepé ulici (2011) či divácky úspěšný Hypermarket, jeho pán a otrok (2011), který uvedl i Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě.

S Českou televizí spolupracuje rovněž jako dramaturg dokumentární tvorby. V minulosti působil také jako filmový redaktor a komentátor Deníku Referendum, šéfredaktor časopisu Nový Prostor, videoreportér týdeníku Respekt, sociolog v neziskovém sektoru a analytik ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí.

Je autorem dokumentu z r. 2015 – Blízký soumrak. Uprchlické tábory Blízkého východu vydávají svědectví o postupném zániku křesťanství na posvátné půdě, kde před dvěma tisíci lety vzniklo. Dokumentární film z iráckého Erbílu je případovou studií situace lidí zakoušejících náboženské pronásledování v globálním světě.

Martin Čihák

Narozen 28.5. 1964 v Hradci Králové. Vystudoval matematicko-fyzikální fakultu UK (obor učitelství), poté absolvoval Filmovou a televizní fakultu – FAMU (katedra střihové skladby) a nakonec postgraduální studium na katedře filmové vědy FF UK, které ukončil v roce 2004 obhajobou disertační práce Skladebné postupy filmových avantgatd.

V první polovině 80. let dokončil rovněž čtyřletý obor fotografie na LŠU u prof. Šmoka. V osmdesátých letech natočil na dvě desítky amatérských filmů se kterými získal ocenění doma (Brněnská 16, MK Uničov, Rychnovská 8 aj.) i v zahraničí (UNICA, Intl. Juvenale Klagenfurt, Filmtage des religiosen Film-Friedberg aj.)

V roce 1991 natočil ve vlastní produkci dokumentární film z prostředí Bohnické psychiatrické léčebny („Film o prostoru práci a čase“) a v letech 91 – 94 spolu s Janem Daňhelem se podílel na světopisné trilogii „Neustadt“, „Naše zahrádka“, „ Adam Kadmon“.

V roce 1993 byl asistentem režie na filmu „Pevnost“ režisérky D. Vihanové. Od poloviny devadesátých let pracoval externě pro ČT. Jako střihač a kameraman se účastnil na hudebním pořadu „60“ a společně s režisérkou Alicí Růžičkovou natočil (scénář, kamera,střih) několik hodinových dokumentů pro ČT 2 – cyklus „Zblízka“ (např. „Amatérský film“, „Michael Rittstein“, „Králíkův seznam“, „Originální Videojournal“, atd.). V roce 2001 dokončil spolu s A. Růžičkovou (v koprodukci s ČT a za podpory grantu MK) čtyřicetiminutový filmový dokument „EXPRMNTL KBH“ z prostředí českých experimentátorů žijících v Kodani. Roku 2002 realizoval (námět, kamera, střih, režie) pro nadaci Člověk v tísni dvacetiminutový portrét romského boxera Jana Baloga nazvaný „Palaestra“.

V průběhu devadesátých let natočil rovněž několik hudebních filmoklipů pro vydavatelství Rachot (Dunaj, Deep Sweeden, Ylo, Bartók, atd.) a reklamní upoutávky na festival etnické hudby Respect (1999 – 2002). Spolu s Alicí Růžičkovou se podílel na znělkách festivalu dokumentárních filmů Jihlava 2002 a 2003, pro které společně provedli i úvodní živé filmové vystoupení s pěti (šesti) projektory.

Kromě své filmařské práce se věnuje činnosti pedagogické (FAMU, FF UK, FHS UK, FF UP – Olomouc, VŠMU – Bratislava) a publikační (pro časopisy Iluminace, Cinepur, Film a doba, Kinoikon). Svými statěmi o čs. Amaterském filmu přispěl do publikací Panoráma českého filmu a Alternativní kultura (spolu s M. Bregantem). V polovině devadesátých let byl členem překladatelského týmu publikace Kronika filmu, kde se věnoval létům 1920 – 29. V roce 2001 spolupracoval na přípravě slovenského sborníku Hladné oko, věnovaném rakouskému experimentálnímu filmu.

V devadesátých letech se M. Čihák autorsky i organizačně podílel na řadě prezentací českého nezávislého filmu doma i v zahraničí (Berlin – Tacheles 1991, Kodaň – klub OFF-OFF 1994, 2002, New York – Anthology Film Archives 2000, Lipsko-Schaubuehne Lindenfels 2000 aj.)

Koncem devadesátých let byl několikráte garantem cyklu „Experimentální film“ na LFŠ v Uherském Hradišti a zasedal rovněž v porotě Uničovského festivalu Mladá kamera.

Jan Chramosta

Jan Chramosta je režisér, scénárista a dramaturg narozený v roce 1984 v Příbrami.

Amatérské filmy začal natáčet na gymnáziu. Vystudoval nejprve Organizaci a řízení audiovizuální tvorby na SVOŠF v Písku, poté Audiovizuální tvorbu na FAMO v Písku. Jeho vedoucími pedagogy byli Jiří Strach, Marek Epstein, Pavlína Coufalová, Tomáš Kepka a F.A. Brabec. Pravidelně spolupracuje se studenty herectví DAMU a VOŠH v Praze.

Natočil několik mezinárodně oceňovaných krátkých hraných filmů. Získal Grand prix v polské Jelenje Gore (Kouzelný most), cenu za nejlepší Audiovizuální počin v Edingburghu (MALÁ PRAŽSKÁ VÍLA) nebo Hlavní cenu na festivalu Ostrava-picture (MILUJEŠ MĚ?). Ocenění za filmy Kouzelný most a Miluješ mě? si odnesl také z Mladé kamery.

Od roku 2012 pracuje jako režisér pro společnost SoftPillow production. V reklamní tvorbě dosud spolupracoval s agenturami “saatchi & saatchi”, “euroRSCG” nebo “VCCP”. Se spolužáky z filmových studií založil kreativní skupinu POPOJEDEM! production, která sjednocuje mladé tvůrce a specializuje se na výrobu videoklipů (např. Michal Hrůza, Wohnout, Tata bojs, Kristina), televizních reklam (kampaň pro Slevomat) a natáčení experimentálních a krátkých hraných filmů.

V roce 2013 pracoval na režii prvorepublikové povídky z cyklu Čapkovy kapsy – Básník pro Českou televizi. Spolu se scenáristou Jiřím Stránským napsal celovečerní scénář adaptace Stránského novely TICHÁ POŠTA a spolupracoval jako scenárista na televizním pořadu NESHOW.

Aleš Svoboda

Aleš Svoboda se narodil v roce 1991. Absolvoval píseckou FAMO (tvorba audiovizuálního díla – obor kamera). Již během studií natočil krátký film Someone Has To Die v režii Vojtěcha Komárka. V roce 2013 byl kameramanem absolventského filmu Matěje Balcara Podoba lásky, který byl nominován na Českého lva v kategorii Nejlepší studentský film. Stojí za kamerou hudebních klipů řady českých interpretů, jako například Ben Cristovao, Lipo a Mandrage.

Natočil také řadu reklam a reklamních spotů různých značek (ZOOT, Jacobs, Pickwick, Škoda Auto, Philips, Hypoteční banka, Bageterie Boulevard, Markíza, O2, Czech Tourism, Konto Bariéry a dalších)

V současnosti dokončuje v režii Tomáše Luňáka autorský film Evy Koťátkové Žaludek světa.

Konzultace – Jiří Sádek

Jiří Sádek se narodil v roce 1989. Je vnukem režiséra Františka Sádka a střihačky Milady Sádkové.

Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze, obor Filmové a divadelní scénografie. Po střední škole nastoupil na Filmovou akademii Miroslava Ondříčka v Písku, obor Režie a scenáristika.

Jeho krátkometrážní debut „Neříkej hop.“ získal 2.místo v hlasování diváků na Noci filmových nadějí na TV Nova, 1.místo na festivalu v kině Aero a několik dalších oblastních cen. „Neříkej hop.“ bylo zařazeno na mezinárodní festivaly krátkometrážních či studentských filmů v Holandsku, Srbsku, Polsku, Itálii, Velké Británii či Japonsku.

Jeho autorský krátkometrážní film „Pan Pozdě“ byl promítán na Festivalu krátkých filmů Praha a Student film festival London. Též byl oceněn Cenou za nejlepší hraný film a Cenou za nejlepší scénář na Mezinárodním festivalu studentských filmů v Písku 2011.

V březnu minulého roku uvedl v kinech svůj doposud poslední film Polednice, který byl inspirován stejnojmennou baladou Karla Jaromíra Erbena. Tento film byl v tentýž roce 4x nominován na ocenění Český lev.